Historie města (původní)

Název města Pardubice

První dochovaná písemná zmínka o existenci Pardubic pochází z roku 1295. Objevuje se v bule papeže  Bonifáce VIII., kterou papež bere mimo jiné v ochranu všechny tenkrát existující kláštery cyriaků - mezi nimi i klášter v Pardubicích – „Bonif. papa VIII fratribus de paenit. confirmat eccl. s. Bartholomei in Pordoby (!) cum s. Egidii et s. Venceslai in Cluhmek (!) capellis“. (Šebek a kol., Dějiny Pardubic I., Pardubice1990; Ant. Profous, místní jména v Čechách, 3. díl, 1951).

Jméno Pardubice, původně Pordubice je odvozeno od Parduba, hlavy zde usedlého rodu, který se jmenoval Pardubici (lidé Pardubovi), podobně jako se potomci Sezemovi, Dražkovi nazývali Sezemici, Dražkovici apod. Význam jména Pardub snad vzniklo z „pod dub“ nebo přesmyknutím z pradub. (F.K. Rosůlek, Pardubicko-Přeloučsko-Holicko, III., Pardubice 1909).

Erb

Erbovní pověst, která je se znakem spojována, je podle návrhu M. Alše zobrazena na předbraní Zelené věže. Za zakladatele rodu udává Ješka z Pardubic, který r. 1158 při obléhání Milána unikl z nepřátelského obklíčení, ačkoliv mu byl spuštěnou mříží v hradbách přepůlen kůň. V roce 2005 získal erb novou - graficky čistší - podobu.

 

Erb města Pardubice.

Pravěk

Nejstarší dochované stopy pobytu člověka můžeme na Pardubicku sledovat od mladšího paleolitu (40 tis. až 10 tis.př.n.l.). Doklady o poměrně velké stanici lovců, rybářů a sběračů z doby mezolitu ( 8 tis. až 6 tis. př.n.l.) byly objeveny v Pardubicích u hřbitova. Ojedinělé nálezy keramiky a nástrojů prvních zemědělských kultur jsou známy z řady míst Pardubicka - zejména z okolí mikulovského kopce u Pardubic, podél Labe a jeho přítoků a v okolí Kunětické hory. Vyvrcholení pravěkého osídlení zdejšího kraje představovala mladší a pozdní doba bronzová i starší doba železná (1200 až 700 let př.n.l.), kdy zde sídlil lid lužické a slezsko-platěnické kultury, obecně označovaný jako lid popelnicových polí. Jejich početná žárová pohřebiště nebo stopy sídlišť se nalezly na mnoha místech regionu, objevily se poklady bronzových šperků a suroviny, vzácně i zlata (Čepí, Ostřetín, Chvojenec). Jen nečetné stopy zanechala na Pardubicku laténská kultura, představovaná zejména vyspělou civilizací Keltů. Podobně nečetná sídla zde měli Germáni (1. až 4.stol.n.l.), po nichž se tu vedle zbytků několika osad nalezly na 8 místech i římské mince. V době tzv. stěhování národů byl zdejší kraj patrně liduprázdný. Na jeho sklonku přišli do našich zemí Slované (ojedinělý nález z Dražkovic), kteří zdejší kraj začali obydlovat pomalu až od 8. a 9. stol.

Počátky osídlení, vznik města

Historické osídlení Pardubicka se rozvíjelo od 10.stol., zejména pak od druhé poloviny 12.stol. v době vrcholící středověké kolonizace. Rozvoj osídlení podněcovala blízkost hradiště v Hradci Králové a Chrudimi, kde později vznikla královská města; poté aktivita benediktínského kláštera v Opatovicích n.L. a dalších církevních institucí, aktivita panovníka a rodící se šlechty.

Kolem r.1086 zřízení benediktinského kláštěra v Opatovicích králem Vratislavem.

V r.1261 na žádost opata kláštera povýšena Přelouč na město Ve 13.stol. v místě dnešních Pardubic byla vodní tvrz, držitelem území byl Kojata z Mostu.

V bezprostředním okolí Pardubic, poblíž soutoku Labe a Chrudimky a na svazích mikulovické planiny probíhal intenzivní a složitý sídlištní vývoj. Osídlení vlastních Pardubic lze podle archeologických nálezů zatím sledovat od počátku 13.stol. Krátce po r. 1255 zde byl založen klášter cyriaků a vzápětí i panské sídlo, jehož nejstarším známým držitelem (snad i zakladatelem) byl na přelomu 13. a počátku 14.stol. jeden z předních šlechticů Půta z Dubé, z tehdy mocného rodu Ronovců. Půtovi synové vyměnili v polovině dvacátých let 14.stol. Pardubice za hrad Vízmburk se zema- nem Arnoštem z Hostýně, prvním známým předkem pánů z Pardubic. Arnošt mezi r. 1332 a 1340 přeměnil Pardubice na město. Páni z Pardubic ovlivnili počáteční rozvoj poddanského městečka a to od nich převzalo do znaku i jejich erb - přední bílou půlku koně na červeném štítu. Z pánů z Pardubic vynikl Arnošt z Pardubic, první pražský arcibiskup, rádce a přítel Karla IV., a jeho synovec Smil Flaška z Pardubic, autor vynikající veršované skladby Nová rada.

Od r.1340 díky Arnoštu z Hostýně a jeho synovi Arnoštu /pražský děkan/ povýšil Jan Lucemburský Pardubice na město.14. - 19. stol.

Pardubice leží ve středu východních Čech na soutoku Labe a Chrudimky. Nejstarší dochovaná písemná zmínka o jejich existenci pochází z konce 13. století, městem se staly někdy kolem roku 1340. Tehdy náležely rodu pánů z Pardubic, jehož nejvýznamnější postavou byl Arnošt z Pardubic, první pražský arcibiskup, rádce a přítel císaře Karla IV., význačná evropská osobnost té doby. O dvě stě let později se v Čechách vžilo úsloví "Skví se jako Pardubice", které nebylo v žádném případě přehnané. O tom nakonec každého dodnes nejlépe přesvědčí procházka historickou částí města, která se svým zámkem, podzámčím a náměstím obklopeným malebnými uličkami patří ke světovým unikátům. Neexistuje příliš mnoho takto dochovaných ukázek dovedností a schopností našich předků.

O středověký rozkvět Pardubic se zasloužil rod pánů z Pernštejna. Vilém, který město s okolním panstvím koupil koncem 15. století, přestavěl zdejší vodní hrad na pozdně gotickou rezidenci a jeho synové Vojtěch a Jan pak pokračovali v přebudovávání již v renesančním duchu. Dnes představuje pardubický zámecký komplex s opevněním jeden z mála unikátních přechodů mezi hradem a zámkem, které se na světě dochovaly. Vilém z Pernštejna rovněž rozhodl o půdorysu a jednotném stylu města, který se zachoval do současnosti. Na historickém pardubickém náměstí se dosud nacházejí pozdně gotické a renesanční domy, které organicky doplňují stavby z pozdějších období.

Poté, co pardubické panství roku 1560 přešlo z pernštejnských rukou do majetku královské komory, význam i věhlas Pardubic začal upadat, i když zde při občasných návštěvách vítali i panovníky a do 18. století bylo město rovněž významnou pevností. Na druhé straně je však často sužovaly války a nemoci a přísné cechovní předpisy omezovaly rozkvět podnikání.

Mohutné opevnění však nakonec vzalo za své s postupným rozvojem města podmíněným železnou dráhou, jejímž hlavním projektantem byl pardubický občan Jan Perner. Původní trasa z Pardubic do Olomouce nebo do Prahy z roku 1845 se začala záhy rozrůstat do dalších směrů a předznamenala postavení Pardubic jako významného dopravního uzlu, v čemž hrála důležitou roli i výhodná poloha města v samém středu Čech.

Krátce po zřízení železnice se v Pardubicích začal rozvíjet průmysl. Vznikly zde významné podniky jako „Fantovy závody“ (dnes rafinerie Paramo) nebo „Prokop a synové“ (později Továrna mlýnských strojů), které předznamenaly celkový rozvoj pardubického průmyslu, především strojírenského a potravinářského.

20. století

Počátek 20. století je v Pardubicích spojen především s Janem Kašparem, průkopníkem české aviatiky, který v roce 1911 uskutečnil první dálkový let z Pardubic do Prahy. V té době se v Pardubicích začal rozvíjet chemický a elektronický průmysl představovaný dvěma velkými firmami – Explosia (nyní Synthesia) a Telegrafie (později Tesla). Po strastiplné první světové válce a vzniku samostatného Československa v roce 1918 zesílila úloha Pardubic coby regionálního centra.

Před druhou světovou válkou žilo v Pardubicích 35 tisíc lidí, ti nejstatečnější z nich se po nacistické okupaci různými způsoby zapojili do odbojového hnutí. Velký vliv na místní odboj měla především výsadková skupina Silver A, jejíž členové – českoslovenští vojáci vyslaní do protektorátu z Anglie – našli v Pardubicích a okolí pomoc i úkryt při přípravě atentátu na Reinharda Heydricha. Po Heydrichově smrti však gestapo rozjelo odvetnou vraždící mašinerii, když na Zámečku na kraji města nechalo mezi 3. červnem a 9. červencem 1942 popravit řadu českých vlastenců. Mezi nimi i obyvatele nedaleké vesnice Ležáky, kterou nacisté vypálili, aby zastrašili své odpůrce. V prosinci 1942 bylo z Pardubic do koncentračních táborů deportováno 563 židů a během roku 1944 zažilo město tři nálety anglo-amerického letectva, které bombardovalo zdejší rafinerii a letiště. Při náletech zahynulo přes dvě stě padesát lidí, zničených domů bylo kolem tisíce. Po osvobození v květnu 1945 většina lidí toužebně očekávala návrat k normálnímu životu, ale komunistický puč v únoru 1948 přinesl zemi jen další totalitní režim.

Naděje na návrat svobody, které po dalších dvaceti letech přineslo Pražské jaro, záhy ukončil srpen 1968. Ten v porovnání s jinými oblastmi Československa proběhl v Pardubicích bez násilí a obětí, nepochybně díky tomu, že celou pardubickou oblast obsadila v první fázi polská, nikoli sovětská armáda. Kromě roku 1968 však komunistická éra poznamenala Pardubice stejně jako všechna další místa za železnou oponou. Soukromé vlastnictví i soukromé aktivity byly zlikvidovány, hospodářství se orientovalo na těžký průmysl, obyvatelstvo bylo represivně zastrašováno a umlčováno pod hrozbou vězení, pronásledování či jenom ztráty zaměstnání. To lidé nacházeli především ve velkých výrobních podnicích jako TMS nebo Synthesia, které vyráběly dle pokynů Moskvy. Přesto se však i v socialistickém období průmysl v Pardubicích nějakým způsobem rozvíjel, chemický v Synthesii, strojírenský v TMS či elektronický v Tesle představovaly opory tehdejší ekonomiky, dávaly práci tisícům lidí a staly se posléze i bezděčnou základnou pro průmyslový rozvoj po sametové revoluci.

21. století

Od konce komunistického režimu se Pardubice začaly měnit k lepšímu. Přestože transformace ekonomiky po roce 1989 přinesla zánik některých podniků (Tesla, TMS) a řada dalších podstatně omezila výrobu a počet zaměstnanců (Synthesia), počet nezaměstnaných ve městě se nijak drasticky nezvýšil. Bylo to především díky prozíravé politice města, jehož vedení přišlo už počátkem 90. let s nápadem založit poblíž letiště bezcelní zónu. Na šesti hektarech tak vzniklo svobodné celní pásmo, jediné v České republice, které výrobním a obchodním firmám nabízí montážní, skladovací i výrobní zázemí. K tomu jen dodejme, že v ročence City Invest Czech 2000 byly Pardubice mezi všemi krajskými městy republiky vyhodnoceny jako nejvhodnější pro investování.

Samozřejmě, že rozvoj Pardubic a okolí již dnes není závislý pouze na železnici jako před sto lety. Město se světem spojuje také osobní i nákladní letecká doprava, v přijatelné době se snad dočká i napojení na dálniční síť a ve hře je stále i splavnění Labe až do Pardubic, což by znamenalo k připojení na evropskou síť vodních cest.

Pardubice v posledních letech skutečně vzkvétají. Rekonstruováno bylo staré město a především zámek, který se ze zchátralé ruiny změnil v nádhernou historickou památku. K opraveným domům přibyla ve městě i řada nově postavených, v samotném centru města se navíc počítá s výstavbou celého nového náměstí s komplexy obytných, administrativních a obchodních budov. Nejstarší panelová sídliště začala procházet rekonstrukcí, která by je měla přeměnit na barevnější a útulnější místa k životu. Nově byly a jsou upravovány městské parky a lesíky, vznikají nová dětská hřiště.

Ekonomický rozkvět přinášejí městu nejen již zmínění zahraniční investoři, ale i píle a tvořivost zdejších živnostníků a podnikatelů. Dávno před oficiálním vstupem naší země do Evropské unie Pardubice obnovily někdejší a navázaly nové kontakty s řadou evropských měst, dnes se tyto partnerské vztahy dále prohlubují na základě blízké spolupráce na nejrůznějších projektech.

Zdroj: hwww.mmp.cz

Akce

<<
srpen 2017 >>
Po Út St Ct So Ne
krizek1
krizek2
krizek3
krizek4
krizek5
krizek6
krizek7
krizek8
krizek9
krizek10
krizek11
krizek12
krizek13
krizek14
krizek15
krizek16
krizek17
krizek18
krizek19
krizek20
krizek21
krizek22
2324252627
28293031
Plánovač výletů

Jak používat plánovač
Vyhledávání objektů
Facebook
Twitter
Počasí ve městě
23.8. 07:00
dnes

Skorojasno
7°C
24.8.
zítra

Polojasno
28°C / 12°C

Zdroj: Počasí Meteocentrum [w:trans]Nové okno[/w:trans].

východní čechy dhl