Hlavní stránka » Stezka Viléma z Pernštejna

Stezka Viléma z Pernštejna

Mapa stezky.

Příjemně se projít a zároveň načerpat nové znalosti je nyní v Pardubicích možné prostřednictvím Stezky Viléma z Pernštejna. Celková délka tohoto okruhu s deseti zastávkami a informačními tabulemi je dlouhá 2,5 km a urazit se dá za jednu hodinu, takže ho bez problémů absolvují starší návštěvníci města i rodiče s malými dětmi. A pokud by přece jen nožičky bolely, příjemných míst k posezení i občerstvení je po cestě dost a dost, například v Tyršových sadech, na Pernštýnském náměstí či náměstí Republiky. To jsou jen některá z míst, o kterých se můžete dozvědět různé zajímavosti, a poznat tak centrum Pardubic. Další informační tabule najdete například na renesančním pardubickém zámku, dominantě města Zelené bráně, či Automatických mlýnech. Průchod stezkou je bez bariér, takže je otevřena i osobám s tělesným postižením nebo rodinám s kočárky, a jednotlivé tabule jsou doplněny základními informacemi v braillově písmu. Celkové náklady na výrobu a instalaci panelů činí 270.000,- Kč, ze tří čtvrtin na projekt přispělo město Pardubice prostřednictvím fondu cestovního ruchu, a z jedné čtvrtiny se na nákladech podílelo regionální infocentrum Pardubice Region Tourism.

Zde je deset důvodů, proč navštívit centrum Pardubic:

	Úvod ke stezce
	1 - Zelená brána Výrazná dominanta Pardubic. Působivá raně renesanční věž vznikla při přestavbě města po požáru v roce 1538. Měděný plech, který kryl střechu, oxidací zezelenal a záhy se podle něj vžil název „Zelená brána“.
	2 - Pernštýnské náměstí Domy na náměstí a v přilehlých ulicích nesou nejstarší stopy pozdně gotické výstavby. Jsou ukončeny typickými obloučkovými štíty a osazeny ostěními z terakoty. Dominantou je neorenesanční pardubická radnice.
	3 - Příhrádek Příhrádek tvoří spojnici mezi zámkem a městem. Měl funkci opevněného předbraní a zároveň sloužil pro hospodářské zázemí správy panství. Pamětní deska zde připomíná rodiště básníka Jiljí Vratislava Jahna.
	4 - Zámek Původní hrad přetvořili páni z Pernštejna na palác. Vznikl tak přechod mezi hradem a zámkem. Uvnitř se dochovaly cenné zbytky raně renesančních nástěnných maleb, kazetové stropy a cenný vstupní portál.
	5 - Východočeské muzeum Východočeské muzeum sídlí v zámku. Zpřístupňuje šest stálých expozic. Samostatným návštěvnickým okruhem je prohlídka rytířských sálů. K dispozici je veřejnosti přístupná knihovna.
	6 - Tyršovy sady Na mokřinatém území bývalého zámeckého příkopu bylo r. 1931 vybudováno rozlehlé výstaviště pro konání „Výstavy tělesné výchovy a sportu republiky Československé“. Prostor sadů čeká zásadní rekonstrukce.
	7 - Kostel sv. Bartoloměje Kostel nechal postavit počátkem 16.století Vilém z Pernštejna a založil u něj klášter minoritů. V interiéru je renesanční náhrobek Vojtěcha z Pernštejna, oltářní obraz Umučení sv. Bartoloměje (1692) a sousoší Kalvárie.
	8 - Automatické mlýny Budovy automatického velkomlýnu bratří Winternitzů projektoval arch.J.Gočár. Jeho monumentální stavba, připomínající romantický hrad, je dokladem uplatnění moderní architektury při výstavbě výrobního objektu.
	9 - Komenského náměstí Dominantou náměstí je kostel Zvěstování P.Marie, který patří mezi nejstarší stavby v Pardubicích. Založil jej ve 14. stol. arcibiskup Arnošt z Pardubic. Vilém z Pernštejna jej dal přestavět v pozdně gotickém slohu.
	10 - Dům U Jonáše Výraznou reliéfní výzdobu průčelí má dům „U Jonáše“. Výzdoba pochází z doby krátce po roce 1797, rozměrný reliéf zachycuje biblickou pověst o Jonášovi a velrybě. Ve štítu domu jsou postavy sv. Floriána a sv. Petra.
	Vilém z Pernštejna
	Závěr ke stezce

MP3 ke stažení: úvod - 1 - 2 - 3 - 4 - 5 - 6 - 7 - 8 - 9 - 10 - Vilém - závěr

Vilém z Pernštejna

Vilém z Pernštejna, zvaný Moudrý, se narodil v roce 1435 na Moravě na hradě Pernštejn jako vnuk Viléma staršího z Pernštejna a zemřel 8. dubna 1521 v Pardubicích. V roce 1491 zakoupil panství Pardubice, přeměnil ho v dobře fungující velkostatek a za své sídelní město si zvolil právě toto město, kde v té době náročně rekonstruoval zámek a po požáru v roce 1507 dal vystavět nově celé město. Zasloužil se tak o největší rozkvět města v období středověku. Čerstvá zpráva českého diplomata Jiřího Šitlera hovoří o tom, že Vilém z Pernštejna je jedním z předků britské královské rodiny - Vilémova pravnučka Alžběta se provdala za příslušníka německého rodu Fürstenbergů, kteří patří k předkům britských Windsorů (a také k předkům českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga.)